Zlatohorská vrchovina - neznámé pohoří u Jeseníků

Zobrazit pro tisk

Zlatohorská vrchovina je jedno z pohoří, kterými by se dali zkoušet znalci zeměpisu. Zeptáte-li se někoho, kde leží, odpovědí vám nejspíše bude pouze pokrčení ramen. "Nechápu, proč každé dva kopce za chalupou musí mít své jméno a náležitost ke geomorfologickému celku," rozčiloval se kdysi jeden můj známý. Jen pro představu mají tyto "dva kopce za chalupou" délku přes 40 km (měřeno západ-východ) a šířku 10-20 km (ze severu na jih). Ležíce na úpatí Jeseníků, tvoří tak vlastně jejich předhůří. Ze severu a východu je ohraničena polskou hranicí a dál pokračuje na území sousedů jako Gory Opawskie.

Název "Vrchovina" je však dost zavádějící, neboť zdejší hory dosahují bezmála tisíce metrů. Jen posuďte sami. Nejvyšší vrchol Příčný vrch měří celých 975 metrů. Dalšími podobně vysokými vrcholy jsou například Bílé skály (922 m), Biskupská kupa (890 m), na níž najdete nejstarší rozhlednu Jeseníků, nebo Zlatý Chlum (875 m), rovněž s rozhlednou.

I z historického hlediska se jedná o pořadí významné. Již od raného středověku byl tento kraj součástí zemí Koruny české. Název "Zlatohorská" má také své opodstatnění, neboť se zde již od začátku 13. století rýžovalo zlato, na stráních a v údolích vznikaly zlatokopecké osady. Centrem celé oblasti se potom stalo město Zlaté Hory, které zde najdeme i dnes. Zříceniny okolních hradů připomínají doby největší slávy, kdy bylo třeba doly chránit.

Odsun sudetských němců po druhé světové válce vylidnil tento kraj a nově přistěhované obyvatelstvo bylo o mnoho méně početné. Zlatohorská vrchovina je i dnes oblastí klidnou a mírnou, ale přesto velmi krásnou, kde budete potkávat turisty jen málo.