Mount Vernon - Sídlo prvního prezidenta USA
Zobrazit pro tiskMapa:
Je jenom málo z nás, kteří při vyslovení slov "americké dějiny" samolibě neušklíbnou. Proč ne. Co se týče historických staveb strčíme celou Ameriku do kapsy. Nicméně malý výlet do té americké neuškodí nikomu a moudrá hlava jej neodmítne. Pokud se budete potloukat okolo hlavního města USA - Washingtonu D.C., můžete takový kousek historie ochutnat právě v Mount Vernon, sídle prvního prezidenta USA.
Další zážitek z dovolené byla návštěva Mount Vernon, jakožto sídlo prvního prezidenta spojených států George Washingtona. Stavili jsme se tam po cestě do Virginie, myslím že to bylo zhruba po 12 hodinách řízení, ale nevěřili byste jak pěkná relaxačka před dalšíma 3 hodinama jízdy to byla.
Mount Vernon je umístěn hned pod Washingtonem D.C, ještě lépe jižně pod městečkem Alexandria, které se z jihu skoro dotýká Washingtonu. No vlastně byste nepoznali rozdíl, že jste v hlavním městě spojených států a najednou v Alexandrii, protože je to prostě všechno propojené. Takže pokud přijedete po dálnici 95 ze severu, musíte se dostat na silnici číslo 1 (nebojte ukazatele jsou všude) která vás povede více k řece Potomac, kde na jednom z ohybů stojí právě Mount Vernon. Nás zde ovšem naše GPS poprvé zklamala, protože adresu kterou jsem si našel na internetu to prostě nebralo. No byl sem úplně nepříčetnej a zaparkovali jsme na okraji Alexandrie u pár krámků se vyptat.
No co vám budu povídat, zeptal jsem se třech lidí, kde je tady v okolí Mount Vernon a pokaždé jsem dostal stejnou odpověd. „Jakej Mount Vernon?“ Už jsem to chtěl pomalu vzdát, ale pak se na mě usmálo štěstí v podobě bezzubého taxikáře, který sem šel na oběd. Hned jsem využil příležitosti (chudák Saša mě do poslední chvíle přesvědčovala, že je to samotný ďábel), ale nakonec se ukázal jako moc příjemný týpek a než byste řekli Mount Vernon už mě zahlcoval informacemi kudy a kam. Sice jsem se v mysli ztratil už na druhé odbočce ale dál jsem poslouchal a doufal, že můj mozek to posléze nějak vyhodnotí. Nakonec jsme poděkovali a mě furt v uších zněla ulice Washington street. No jak taky jinak, že pomyslel jsem si. A hned jsem vyrazil aby si taxikář nemyslel, že jsme uplně přitroublí.
Jak jsem nevědomky plánoval už na druhé odbočce jsem si házel čtvrťákem (pana nebo orel), ale manželka už s pilností sekretářky datlovala do GPSky (čti dží-pí-esky :) ulici Washington Street, pak jsme zadali nějaké náhodné numero (číslo baráku) a vida naše elektronická navigátorka se chytla. Washington street je perfektní ulice (silnice) která vede přímo po břehu řeky Potomac, po pár mílích se změní na W Boulevard Dr. a po pár mílích na finální podobu „George Washington Memorial Parkway“. Tady byla ta chybka na internetu je totiž uvedeno „Mount Vernon Memorial Highway“ hehe. Navíc už se cítíte jako, doma protože vás všude plácají přez čelo hnědé cedule „Mount Vernon tudy“. Takže jsme si pěkně užívali výhledu řeky, silnice se s námi krásně kroutila a my si připadali jako když projíždíme parkem. To je vlastně další věc, která mě hned udivila ve Washingtonu. Většina dálnic která jím prochází (až na ty největší viz 95) jsou pojmenováný jako parkway (cesta parkem) a taky si tak připadáte. Všechy návěsy se ztratí, přejdou na hnědé cedule (ve státech takové najdete jen v národních parcích), pruhy se stáhnou do dvou (ach běda ty zácpy), příroda je echt udržovaná, mosty pod kterými projíždíte jsou krásné cihlové a dokonce i obrubník na vnitřní straně je stavěn jako malá zídka z cihel. Prostě fakt paráda a vypadá to fakt úžasně.
No ale zpátky k našemu cestování. Po pár desítkách minut jsme dorazili k Mount Vernon. Cedule parkoviště napravo, parkoviště nalevo, další parkoviště napravo mě utvrdili, že z venkovského sídla se stala hodně navštěvovaná atrakce. Pokud si myslíte, že něco uvidíte ze silnice, tak jste naprosto na omylu, bez vstupného neuvidíte ani Washingtonovy bačkory. Maximálně tak stylovou restauraci, gift-shop a pokladnu. Vstupné je $13.00 a otevírací hodiny od 8 do 17 hodin. Parkování je grátis.
Po zaplacení vstupného jdete nejdřív do jakési úvodní haly, kde se můžete rychle seznámit s tím, kdo že to byl vlastně George Washington. Je tam bronzová socha jeho rodiny s ním samozřejmě v čele, model samotného sídla Mount Vernon a také pár pěkných pozadí, když si chcete pořídit vkusné foto. Samotná hala ovšem není zas až tak veliká a po pár minutách už vyrážíte k samotnému sídlu, které je umístěno za všemi těmito barákami na kopci (kopec je silné slovo). Vše je ale strašně delikátně laděno, takže si vůbec nepřipadáte, že tam něco nepatří, naopak vám přijde, že vstupní hala i s kasou tam byly dávno postaveny ještě dávno před samotným Mount Vernonem.
Pěšinkou od vstupní haly pak vystoupáte až na samotný lán pozemků, kde vás hned do očí praští majestátnost Mount Vernon. Maj to pěkně vymyšlené, protože cesta vás přivede asi 400 metrů od sídla takže na vás dýchne ta velikost prostranství. Když se řekne pojem jižanská vila plná otroků, tak tohle je přesně to když to uvidíte. Na fotkách v galerii nazvané jak jinak než Mount Vernon si pak můžete prohlédnout více. Bohužel nebylo dovoleno fotit uvnitř samotné haciendy, ale můžu vám říct, že vše měli velice skromě zařízené. Hodně věcí je původních ale místnosti jsou povětšinou malé, stejně jako postele, pro klaustrofibiky prostě noční můra :) Venku pak máte možnost shlédnout kde žili otroci, kde se vařilo, udilo, stáje, viný sklípek a další a další místnosti a přístavby.
Asi nejlepší místo na Mount Vernon (teda z mého pohledu) je vzadu za domem, kde máte luxusní výhled na řeku. Když se vám chce můžete sejít až dolů do malého přívozu kde jezdí výletní lodě na obě strany řeky tuším a máte tak možnost si za příplatek prohlídnout Mount Vernon i z vodní perspektivy. Nás ale tlačil čas, takže jsme zvolili procházku zahradami, podívali se k hrobce (původní i nové) a cestama po panství se dostali až k výchozímu bodu, kde opět uvidíte Mount Vernon z povzdálí. Parádní je že se po panství prostě můžete procházet kde chcete (ještě aby ne že hehe) přitom vidíte jak si tam pěstují zvířata, nic vás neruší a je to parádní relaxačka. Takže já jsem si tam fakt parádně odpočinul, navstřebal trošku amerických dějin (k tomuto se vyjádřím uplně nakonec, něco mě totiž napadlo v souvislosti s tímto pojmem) no prostě bylo to fakt fajn zpestření.
Když si myslíte že už jste viděli vše, tak se mýlíte. Cesta ven totiž vede jinudy než cesta dovnitř a vyustí až k novému vdělávacímu centru, kde opravdu můžete strávit další hodiny, pročítáním historie o G.W., o Mount Vernon, o Washingtonových bitvách kterých se zůčastnil, o dobových věcech, dokonce tam zapojili i moderní vědu a v jednom sále ukazují jak asi George Washington opravdu vypadal. Jeho portréty jsou totiž dochovány pouze z obrazů. Zde ovšem modelují jeho fotorealistický 3d vzhled pomocí metody skenování lebky. No co říct, byl to trošku nosáč :)
No nakonec, pokud máte ještě před sebou dlouhou cestu, nezapomeňte se vyfotit se sochou Washingtona v životní velikosti (škoda toho podstavce, ale musí vám dát najevo že on byl státník hehe) a určitě také vřele doporučuji naprosto nadstandartně luxusní ajnclíky, kde na mramorovém prkénku si budete libovat, zlatem zdobené detaily obdivovat a tešit se z hvizdu drozda skotačícího za oknem. Když skončíte s parádou, nezbývá než se jen rozloučit a přez gift-shop vykráčíte před vstupní hradbu budov (opět krásně a stylově usazených, jako by tam byli od nepaměti).
Pak už jen nakopnout svého oře a pokračovat dál buď k Gunston Hall či jinam.
Teď se ještě vrátím k pojmu americké dějiny. Asi si všichni budete ťukat na hlavu protože americké dějiny se přece počítají od objevení ameriky a to sou prd dějiny, maximálně tak mrakodrapy a wall street. No tady jste ale vedle, samozřejmě že na to můžete taky nahlížet takhle, ale zkuste někdy zauvažovat nad tím kolik národních a státních parků amerika má. A že vlastně americké dějiny nejsou jen po objevení ameriky ale hlavně to co tady bylo před tím. Oni sice nemají tisíce let staré budovy protkané historií, ale když třeba zavítáte do Yellowstone, Grand Canyon, nebo uvidíte na vlastní oči sekvojové mega-stromy, a nebo prostě jen projížíte úžasnou krajinou (nemluvě o Aliašce), tak uvidíte, že hlavní zlato americké historie je hlavně v přírodě.
Odkazy: