Belianské Tatry - nepřístupná část slovenských hor

Zobrazit pro tisk

Pohoří Belianských Tater je tvořeno zhruba patnáctikilometrovým vápencovým hřebenem, který se táhne od západu na východ a v Kopském sedle se kolmo připojuje na hřeben Vysokých Tater. Charakter Belianek se však od sousedních Vysokých Tater velmi liší. Ledovcová činnost tu patrně nebyla tak silná a tak byste tu útvary glaciárního původu hledali jen těžko.

Hlavní krása Belianek spočívá ve vysokých vápencových stěnách, které vystupují z prudkých svahu pokrytých hustým travním porostem. Belianky jsou považovány za významnou krasovou rezervaci a najdete tu mnoho jeskyní. Z nich je ovšem pro turisty přístupná pouze Belianská Jaskyňa.

Nejvyšším vrcholem Belianských Tater je Havran (2151 m), který je bohužel nepřístupný veřejnosti, podobně jako většina pohoří. Správa národního parku uzavřela pohoří v roce 1978 z důvodu ochrany fauny a flóry. Turistům toužícím po poznání Belianek tedy zbývá využít naučnou stezku Monkovou Dolinou, která spojuje Široké sedlo, Kopské sedlo a vesnici Ždiar.

Foto: Zdeno Vasilišin, www.zv-foto.estranky.cz