Stabbursdalen - nejsevernější borový les na světě

Zobrazit pro tisk

Národní park Stabbursdalen, pojmenovaný podle stejnojmenného údolí, tvoří severní hranici pro výskyt různých druhů zvířat a ptáků. Na jinak poměrně ploché krajině se tyčí pohoří Gaisene a řeka Stabburselva, jež tudy protéká je vyhlášená výskytem lososů.

Umělě vybudované "rybí žebříky" umožňují lososům překonávat dva vodopády na toku řeky a ti se tak dostanou až k vodopádu Njakkafossen. V minulosti byla populace lososů velmi důležitým zdrojem obživy. Dnes jde pouze o sport. Nadšené rybáře najdete podél peřejí i tůní v naději, že uloví kapitální kus. Rybaření je tu natolik populární, že musí být regulováno.

Park obsahuje mnoho typických krajinných prvků pro norskou oblast Finnmark: holé kopce a hory, otevřené plošiny a borové lesy. Řeka Stabburselva, jež tudy protéká, je bezesporu jednou z nejpanenštějších vodních toků Norska a na celém svém toku o délce 60-ti kilometrů nabízí neustálé střídání vodopádů a peřejí s klidnými tůněmi.

S vegetací poblíž řeky Stabburselvy ostře kontrastuje horský hřeben Gaisene. Jeho vrcholy dosahují okolo  1000 metrů a pohoří se svažuje na východ do Porsanger Fjordu, kde tvoří širokou náhorní plošinu 400-700 metrů nad mořem. Terén je skalnatý a pustý s velmi malou vegetací. Připomíná více než cokoliv jiného poušť.

Podobně jako u některých dalších norských národní parků tady zanechal nesmazatelné stopy tající ledovec před 10.000 lety. Velké ledovcové toky odtékaly na východ a na sever a tající voda budovala údolí a strže. Masy štěrku, které ledovec odnášel s sebou zůstaly dodnes ležet v deltě řeky s fjordem Porsanger.

Ohyb řeky Stabburselvy vytváří ve své podkově nejúrodnější místo celého parku - Luobbal. Úrodná oáza v jinak pusté krajině skýtá útočiště ptákům a ptačím dravcům. Jmenujme například orlovce říčního.

Turistika:
Oblast je vhodná pro turistiku, najdete tu dost značených tras i otevřených horských kabin, které poskytují útočiště.

Foto: Národní park Stabbursdalen, Norsko - Naturfoto.cz