Národní park Urho Kekkonen - divočina po finsku

Zobrazit pro tisk

Národní park Urho Kekkonen je místo, které vítá své návštěvníky během všech ročních období. I když vy tam nejspíš přijedete během letní sezóny, buďte si jisti, že ani v zimě nezůstává území parku opuštěno. Sluncem prosvícené letní a jarní noci, kontrastní barvy lesů během podzimního období a mrazivé a tmavé polární noci. To vše zpestřuje návštěvníkům zdejšího kraje sportovní aktivity, které sem přijeli absolvovat.

Západní část parku disponuje značenými trasami a je tak vhodná pro začínající a nezkušené turisty, kterým by orientace ve volném terénu mohla činit problémy, nebo těm, kteří si s ní prostě nechtějí lámat hlavu. Pokud se nacházíte v té otrlejší části turistické populace, pak se vám zcela jistě budou líbit ty části parku, které jsou ponechány svému osudu. Tomu dozajista budete ponecháni i vy, pokud se do této divočiny pustíte. Rozhodnete-li se zde strávit více dní, můžete si trek prodloužit i do sousední přírodní rezervace Sompio Strict Nature Reserve, se kterou tento národní park hraničí. Právě napříč touto rezervací vede populární trek Ruija Trail.

Urho Kekkonen je je jednou z největších chráněných oblastí ve Finsku. Obrovské území parku pokrývá oblast úchvatných vodopádů, rozsáhlých rašelinišť a hlubokých lesů. Není divu, že má lov zvěře a ryb v této oblasti dlouhou tradici. Dodnes tu najdete stopy původních obyvatel - Sámů, jejichž chaty a ohrady tu dříve stávaly. Chov sobů je tu dodnes hlavním zdrojem obživy.

Rozloha: 2550 km2

Rok založení: 1983

Turistika v parku
Koilliskaira, jak se zdejší divočina jmenovala původně, je populární destinací pro pěší turistiku už od roku 1950. Díky své izolované poloze a tehdejším dopravním možnostem byl počet návštěvníků oblasti pochopitelně velmi nízký. Mezi prvními z nich byl i finský spisovatel Kullervo Kemppinen, který napsal dvě knihy vztahující se ke zdejšímu kraji. Ty pozvedly zájem veřejnosti a popularita Koilliskairy začala stoupat. Dnes navštíví park okolo 180 000 lidí za rok.

Jak již bylo zmíněno výše, nabízí park značené turistické trasy v západní části. Pro ty, kteří se s nimi nespokojí, je tu divočina, která čeká za dveřmi. Můžete tu naplánovat treky dlouhé na několik dnů nebo týdnů, to záleží pouze na vás a vašich časových možnostech.

Jak se tam dostat
Pokud cestujete veřejnou dopravou, můžete využít autobusy, které jedou denně z Rovaniemi do Ivala po silnici číslo E75. Národní park leží na trase Rovaniemi - Sodankylä - Vuotso - Tankavaara - Kakslauttanen (Kiilopää) - Saariselkä - Ivalo. Do Rovaniemi se dostanete vlakovým spojem, nebo letadlem. Poblíž silnice E75 leží část parku se značenými turistickými trasami. Na této silnici leží také návštěvnické centrum parku Koilliskaira. Pokud zatoužíte podívat se do divočejší východní části parku, potom zamiřte do Raja-Jooseppi, kam se dostanete autobusem z Ivala, který jede několikrát za týden.

Autem se dostanete bezproblémově do všech částí parku, je potřeba se podívat na informační stránky správy parku, pokud byste se chystali vyrazit sem v zimě. Některé z cest jsou uzavřeny.