Zvětšit mapu [3]
Smrky na prudkých svazích po Ormtjernkampen stojí, dokud nezestárnou nebo nejsou vytrženy silnými nárazy větru. Stromy se poté převrhnou a vytvářejí tak paseky, které umožňují růst mladším stromům v jinak tmavém a světlu nepřátelském lese. Terén zároveň poskytuje útočiště mnoha druhům ptáků. Ormtjernkampen se rozkládá na pouhých devíti kilometrech čtverečných v jihozápadním norsku.
Park má alpské klima s chladnými zimami a chladnými léty, které v kombinaci s mírnými ročními srážkami vytváření poměrně vysokou vlhkost zdejšího vzduchu. Právě díky těmto podmínkám jsou stromy i půda porostlé mechy, houbami a lišejníky. Ormtjernkampen je nejmenším norským národním parkem. Lesní porosty v parku byly po léta ponechány svému osudu a rostly zde bez zásahu lidské ruky. Zdejší stromy jsou tak němými svědky dob, kdy lesy na území Norska rostly lesy nerušeně a divoce, bez “známek sekery”.
Charakter krajiny národního parku Ormtjernkampen se jen málo liší od jiných horských oblastí v jihovýchodním Norsku. Hora Ormtjernkampen, podle které získal park své jméno, stoupá prudce od jezera Dokkvatnet a pokračuje dál na jihovýchod dlouhým horským hřebenem.
V severní části parku mezi horami Ormtjernkampen a Dokkampen je široké a bažinaté údolí Storskardet. Dolů na jih, směrem k bývalé letní farmě Ormtjernsetrene, se táhnou zalesněné pásy břízek a smrků.
Vegetace, v horských částech parku, je zastoupena především trpasličími břízkami a na návětrných stranách potom různými lišejníky. Velmi zvláštní a vzácnou květinou, kterou lze v parku najít je Campanula barbata (Zvonek vousatý), jehož nejbližší výskyt je v rakouských alpách nebo karpatech.
Poblíž jezera Dokkvatnet žijí stáda jelenů a park příležitostně navštěvují i sobi. Z menších šelem tu našly domov zejména lišky, lasice a norci. Občasně do těchto krajin ovšem zavítají i větší predátoři jako vlci nebo rosomáci. V parku se také daří plazům a vodní toky jsou bohaté na pstruhy a střevle. Také ptactvo je zde velmi rozmanité a poblíž jezera Dokkvatnet můžete narazit na několik druhů brodivých ptáků.
Narozdíl od mnoha jiných částí Norska, nenajdeme v Ormtjernkampenu žádné stopy po předcích. V dřívějších dobách byly sice některé části parku využity jako pastviny a v lesích se příležitostně těžilo dřevo, ale dnes se již veškeré tyto zásahy zahojily a porost vykazuje veškeré známky divokého a nekontrolovaného pralesa.
Turistika v parku
Park nenabízí žádná zařízení ani podporu pro turisty. Je ovšem velmi dobře dostupný a je tak malý, že můžete velkou část jeho území obsáhnout za jeden den. Přesto jsou některé části parku porostlé hustým lesem prakticky nedostupné.