Už jste někdy měli na větrném treku pocit, že je větší zima než ve skutečnosti teploměr ukazuje ? Jestli ano tak jste se každopádně málo oblékli, nicméně navíc jste patrně zažili zkušenost takzvaného efektu Windchill. Pokud se vydáváte do Norska nebo na Island bude Vás to nepochybně zajímat, ale i vy, kteří občas vyrazíte na běžky nebo podzimní tůru, dozvíte se něco nového.
Základem teorie efektu windchill je tato: Mezi oblečením a Vaší kůží se vytváří vrstvička molekul teplejšího vzduchu, která hřeje. Fouká-li silnější vítr, je tato vrstvička "rozfoukávána" a vzduch, který jste si pracně ohřáli je nahrazen vzduchem studeným. Zkráceně řečeno v tomto momentu je Vám zima.
Teplotě do které je započítána i síla větru říkáme efektivní teplota a například pro polárníky nebo horolezce bývá směrodatnější, než teplota skutečná.
Uvedeme si příklad. Pokud teploměr ukazuje -20°C a rychlost větru je 10km/h pak je efektivní teplota -27°C. To je docela rozdíl ne ?
Následující tabulka ukazuje rozdíl jak jsou teploty členěny v závislosti na rychlosti větru (klikněte na obrázek pro zvětšení):
[3]