View Larger Map [3]
[4]Výchozím bodem pro výstup na Galdhoppigen je horská chata Spiterstulen n.m. 1106 metrů v údolí Visdalen, ke které lze po válcované cestě dojet běžným autem bez problémů. Naproti chatě přes řeku je kemp pro stany. Existuje i další cesta, která začíná na horské boudě Juvasshytta, nicméně dle tvrzení je o něco náročnější a skupina turistů vybavená mačkami a cepíny, kterou jsem potkal na vrcholu tato slova jen potvrzuje. Pokud nemáte zkušenosti na ledovci, rozhodně bych ji šel s průvodcem nebo s někým kdo je má. Trhliny v ledovci jsou totiž vyplněné vodou a tak hrozí mimo jiné i nebezpečí utonutím.
Uvedená doba výstupu je 4 hodiny a podle mých zkušeností tato informace odpovídá realitě. Připočítáte-li 2 hodiny sestupu, je to výlet na podstatnou část dne.
Cesta na Galdhoppigen je značená pomocí tradičních norských červených značek na kamenech ve tvaru písmene T. Nejprve budete stoupat po travnatých polích na kterých sem tam raší shluky kleče. O pár metrů výše již kleč přejde do kamenitých polí a v poslední fázi výstupu se Vám postaví do cesty pole sněhová. Pokud nemáte žádné zkušenosti s výstupem ve sněhu nezoufejte. Já je také neměl a přesto jsem tuhle horu zdolal. Nepotřebujete totiž žádné mačky ani cepíny (pokud půjdete touto trasou). Proti běžnému výstupu ne pevné zemi je cesta rozdílná v tom, že se vám budou víc bořit nohy. Pokud tedy vlastníte trekové hůlky, rozhodně je nenechejte doma. Jejich pomoc při stoupání ve sněhu je neocenitelná.
Nevýhodou trasy, která nastupuje ze Spiterstulen nutnost překonat vyšší převýšení. Výhodou je vyhnutí se ledovci, takže i ledovcově nezkušení mohou na tuto horu vylézt. V případě dobrého počasí však výhled na vrcholu rozhodně stojí za to. Pohled, který se Vám naskytne na zasněžené vrcholky okolních hor je skutečně majestátní a přál bych jej vidět každému milovníku horské turistiky. Já si připadal jako v Himalájích.
Nevím, jestli to bylo štěstí, ale azurové nebe tu zřejmě není pravidlem. Snad spíše výjimkou. Průvodce české cestovní kanceláře, kterého jsem po návratu z Norska potkal mi popisoval hrůzostrašné zážitky při výstupu na zmíněný vrchol s rozličnými turistickými skupinami. Údajně neměl při třech návštěvách štěstí na počasí. A protože štěstí přeje začátečníkům, můžete si prohlídnout na konci článku fotografie za větrného, leč slunečného dne.
Galdhoppigen je ozbrojen třemi vrcholy. Ze směru výstupu od chaty Spiterstulen je ten nejvyšší bohužel také nejvzdálenější, takže i když vrchol uvidíte, nemáte zdaleka vyhráno. Cílem cesty je kameny zarovnaná chata ležící na samém vrcholu zlobící se hory. Já tam sice nikoho nezastihl, ale prý bývá otevřena. Několik metrů nad chatou se tyčí samotný vrchol s ukazatelem jmen okolních hor. Můžete vidět již zmíněný Glittertind (2 465 m), Leirho (2 330 m), Bukkeho (2 314 m). Pokud štěstí a počasí přeje budou vidět i vzdálenější vrcholy Skagastolstindane (2 403 m), Knutsholstind (2 340 m), Nautgartstind (2 258 m).
Charakteristika:
Výstup je poměrně fyzicky náročný a je nutné počítat se silným větrem a sněhovými poli. Mačky ani cepíny nejsou potřeba, tato cesta se vyhýbá ledovci. Délka výstupu je přibližně 4 hodiny, sestup trvá okolo 2 hodin. Trek neobsahuje žádné řetězy ani žebříky a exponovaná místa.
Klimatické podmínky na těchto horách jsou podobné čtyřtisícovým alpským vrcholům, takže rozhodně nepodceňujte vybavení. Díky sněhovým polím budete určitě potřebovat kvalitní pohory. Hodí se i trekové hůlky, které podstatně ušetří námahu. Nezapomeňte návleky pokud je máte.
Trasa:
Chata Spiterstulen - vrchol Jotunheimen a zpět
Okruh: Ano
Jak se dostat na začátek a konec treku:
Nejrychlejší cesta na chatu Spiterstulen z Osla je jet po silnici číslo E6 přes Lillehammer až do Otta, a potom pokračovat na městečko Lom po silnici č. 15. Tam odbočíte na silnici 55 Sognefjellsveien. Po několika kilometrech by po levé straně měla být odbočka na soukromou cestu k chatě Spiterstulen.
Čas: 6-7 h
Převýšení: 1360 m
Kdy vyrazit:
Červen - září
Rezervace a poplatky:
Žádné nejsou
Foto: Galdhoppigen, Norsko - TREKY.CZ